BÍLÁ KNIHA – PŘÍLOHA I.

Únor 2003

Je však až zarážející, jak málo jsou starší lidé informováni o svých nárocích na dávky a o možnostech využívat sociální služby – snad s výjimkou pečovatelské služby.
Úroveň informovanosti seniorů o poskytovaných příspěvcích
druh příspěvku na bydlení na teplo na nájemné péče o osobu blízkou na rekreaci a lázně na topnou naftu na zřízení telefonu na provoz telefonu na společ. stravování příspěvek poskytnut míra informovanosti o příspěvku byl zná podmínky ví, že existuje nezná, neví, že získání existuje 4,9 16,7 51,2 27,2 2,9 11,9 48,1 37,1 1,9 11,2 48,6 38,2 2,5 13,6 50,0 33,9 5,0 9,0 37,6 48,4 0,3 2,9 23,5 73,3 3,0 5,5 25,8 65,6 3,6 5,9 23,9 66,6 2,6 9,4 31,5 56,5 Dotazován soubor 1085 osob v roce 1998, metoda řízeného rozhovoru.

Informovanost seniorů o sociálních službách
druh služby pečovatelská služba osobní asistence respitní péče společné stravování kluby důchodců ústavy sociální péče o domech s peč. službou o domech - penziónech míra informovanosti o existenci služeb dobře částečně vůbec ne 27,3 49,9 22,9 8,5 28,5 63,0 5,9 28,8 65,3 18,2 37,4 44,3 10,9 32,8 56,3 8,5 36,9 54,7 15,4 42,7 41,9 12,7 38,3 48,9 Dotazován soubor 1085 osob v roce 1998, metoda řízeného rozhovoru.

Zvláštní pozornost je třeba věnovat osamělým starším lidem v těch nejmenších obcích. S velikostí obce se informovanost seniorů poněkud zvyšuje, výjimkou jsou města nad 100 tisíc obyvatel – zde již funguje jistá anonymita velkoměsta a též jistota, že v případě potřeby se jistě člověku služby dostane. V kontrastu s preferencemi vyjádřenými slovně je ovšem reálné chování seniorů: listiny čekatelů na ústavní péči jsou nekonečné. Tento fakt potvrdila již řada šetření i statistických dat. Další skupinou byly osoby zdravotně postižené, a to jednak dospělí, jednak děti (dotazováni rodiče dětí). Rodiče mající své děti umístěné v ústavech sociální péče většinou neuvažují o vzetí dítěte z ústavu do rodinné péče. Také rodiče, jejichž děti navštěvují stacionář, se nedomnívají, že by péči o svoje děti zvládli bez pomoci tohoto zařízení. Rodiny vychovávající své děti doma jsou zpravidla ochotny v této činnosti pokračovat. Pokud jde o informovanost rodin zdravotně postižených dětí o možnostech sociálních služeb v místě bydliště či blízkém okolí, byla zjištěna jejich malá informovanost v této věci. Také u vybraných pacientů léčeben dlouhodobě nemocných, kteří jsou potencionálními klienty sociálních služeb, jsme nezaznamenali výrazný zájem o ústavní sociální péči, přestože uznávají, že tato forma péče je na profesionální úrovni. Respondenti by sice rádi využili při zajištění potřebné péče o svoji osobu možnosti svobodné volby, ale většinou upřednostňují pobyt ve vlastní domácnosti za pomoci a péče své rodiny. Informovanost o možných službách sociální péče v místě bydliště je u klientů LDN rovněž nízká. Respondenti jsou převážně toho názoru, že pouhá odkázanost na služby sociální péče v jejich bydlišti by vedla k jejich sociální deprivaci.

Strana 48 (celkem 54)