dokonce ani nepřátele, jako figurky na hrací desce. Jeho osobní
zodpovědnost jako protiklad poslusnosti služebníka v něm zažehla
vnitřní rozpor, který se obával podrobit zkousce.

Poté, co se neúspěsně pokousel proniknout do Města mágů, chápal,
že jakékoli pátrání ve starých spisech po zmínkách o událostech
nadpřirozeného charakteru nebo snaha získat přístup k záznamům o
zakázaných úsecích dějin může přitáhnout nežádoucí pozornost.
A kromě toho byly knihovny i Jirovou vásní a polovinu zaměstnanců
knihovny tvořili spehové domu Anasati. Protože císařské archivy
byly, s výjimkou studentů historie, větsinou noviců ve službě toho
či onoho chrámu, navstěvovány jen zřídka, jakýkoliv cizinec
poslaný sem jako agent by vzbudil podezření. Od doby, kdy se Ičindar
ujal absolutní vlády, se diskuse nad výkladem práva staly součástí
Dnů proseb. Nejvyssí rada už sem neposílala kurýry pro zaprásené
svitky, aby si ujasnila podrobnosti tradičního pojetí záležitostí,
které měla rozhodnout.

Arakasi měl značné potíže s nalezením studenta, na něhož by se
mohl plně spolehnout. Nakonec musel požádat o laskavost kněze Rudého
boha, kteří měli pocit, že jsou dlužníky paní Mary. Vrchní speh
kopal a vrhal podezíravé pohledy na vyřezávaná vrata naproti bráně
do zahrady. Cítil, jak neužitečnými se staly jeho tradiční metody.
Neodvážil se zavolat na pomoc své agenty umístěné v paláci,
protože byl přesvědčen, že jsou pod Čumakovým dohledem. Objevilo se
už několik náznaků, že palácová větev jeho sítě byla narusena. A
tak tam Arakasi poslal jinak neskodného studenta, aby Čumakovy agenty
svedl ze stopy. Ale vrchní speh domu Acoma věděl, že nepřítel se
nedá vodit za nos dlouho.

Dva Turakamuovi knězi a student-novic, který nosil zapečetěné
žádosti z Nejvyssího chrámu, pro něj získali vsechny přístupné
texty, o něž měl zájem. Arakasi pak trávil noci při svíčkách a
četl vybledlé řádky. Každé ráno posílal sifrované zprávy Maře
na starou usedlost Acoma a postupně omezoval okruh možností; nakonec
dospěl k závěru, že konflikt, který vyústil v tajnou smlouvu s
cho-ja, mohl mít souvislost s občanskými nepokoji, jež se odehrály
před osmnácti sty lety, dvě stě let po založení Impéria, nebo mohl
spadat do období o čtyři sta let později, kdy se sice neobjevují
zmínky o válce, ale v rodokmenech mnoha domů dochází k nezvyklému
množství přechodů dědictví na první a druhé bratrance nebo na
jestě nedospělé děti. Pokud za tyto otřesy jinak stabilních
dynastií byla zodpovědná epidemie nakažlivé choroby, ve starých
textech o tom žádný záznam nebyl.

Ze zápisů o daních z oné doby také vyplývá, že doslo k nárůstu
odváděných dávek; v císařských pokladních knihách jsou vsak
podivné mezery, čisté listy tam, kde mělo být zaznamenáno, k čemu
bylo toto bohatství použito. Arakasi jestě čekal, až dostane listiny
císařských zakázek z onoho období. Pokud císařský majordomus
objednával u cechů umělců malby válečných výjevů nebo stavby
vítězných oblouků, určitě tehdy proběhla válka. V chrámových
zápisech se následně musely objevit záznamy o darech, které posílaly
bohaté vdovy na zbudování modlitebních bran, aby bohové laskavě
soudili jejich manžely padlé na bojisti. Arakasi se při svém
okopávání zamračil. Pokud má získat důkaz, že doslo k válce, měl
by pátrat v soukromých knihovnách, a třeba v osobním deníku
nějakého lorda z oné doby najde zápisy o bojích, které byly z
veřejných záznamů vymazány.

Mara byla při udělování pokynů obezřetná, nejspíse s ohledem na
pochybností svého vrchního speha, zda je schopen dále vykonávat svou
práci. Nedělala si iluze: věděla stejně jako on, že Kamlio ho činí
zranitelným. Ale bez jeho srdce a nadání by dům Acoma padl za oběť
ničivým záměrům Shromáždění mágů. Protože stále zřetelněji
vycházela najevo ona skutečnost: Černooděnci bránili změnám.
Připustili Ičindarův vzestup jen proto, že se jim hodil, aby mohli
odstranit Tasaia z Minwanabi; ale dříve nebo později začnou podporovat
tradicionalisty a obnovení úřadu Vojevůdce a přinutí Ičindara opět
přijmout úlohu pouhého vykonavatele náboženských obřadů.

Arakasi odolal nutkání otřít si zpocené čelo a pokračoval v
okopávání, do něhož vkládal sílu svého vnitřního neklidu. Z
toho, co bylo v historických záznamech zamlčeno, i z jemných náznaků
a zvratů pochopil, jak Ctihodní vedli Impérium ke stagnaci. Nebylo
třeba dějepravce, aby vysledoval nevysvětlitelné díry v tkanivu
tsuranské historie.

Jako tkadlec rozplétající vlákno po vláknu chuchvalec nití
postupoval Arakasi od jedné skryté narážky ke druhé, aby sestavil
obraz dávných událostí, podezřelých tím, že nebyly nikde
zaznamenány. Jeho tep se zrychlil jako nikdy předtím, vyjma lovu na
Obajana spolku Hamoi. Věcný pohled nahradilo poznání. Že byl vtažen
do největsí hry svého života; přestože bolestně toužil po
naplnění svých citů k dívce, která si získala jeho srdce, musí
pomoci své paní v boji proti nejmocnějsí síle, jakou Císařství kdy
poznalo: Shromáždění mágů.

Arakasi se vyhnul úvahám o budoucnosti. Bylo mu jasné, že každý den
pro něj znamená riziko. Věděl stejně jako Mara, že nebude moci
zůstat jejím vrchním spehem, pokud se stane ta nepravděpodobná věc,
že se dům Acoma postaví vůli Shromáždění a přežije. Upravil si
serpu na své pracovní haleně a dotkl se opasku s noži skrytého pod
ní. Rozhlédl se po umetených cestičkách a záhoncích květin.