Kapitola sestá

KRONDOR

V hostinci bylo narváno k prasknutí.

Amos vedl Aruthu a Martina přes sál k volnému stolu vedle krbu. K
Aruthovým usím doléhaly útržky cizích rozhovorů. Při bližsím
sledování byla nálada v místnosti stísněnějsí, než bylo patrné
na první pohled.

Aruthovi se honila v hlavě spousta myslenek. Jeho plány o tom, že
získá Erlandovu pomoc se rozplynuly vniveč přesně v okamžiku, kdy
vpluli do přístavu. Vsude, po celém městě byly patrné známky toho,
že Guy du Bas-Tyra nebyl ve městě pouhým hostem. Naopak vse
nasvědčovalo tomu, že je má plně ve své moci. Muži z městské
hlídky pochodovali za důstojníky v černozlatých stejnokrojích
Bas-Tyry a Guyův prapor vlál na každé z městských věží.

Přikolébala se k nim osuntělá hospodská a Amos objednal tři korbele
piva. V tichosti čekali, dokud jim je nedonesla. Když byla žena z
doslechu, Amos rozvážně pronesl: "Budeme teď muset pečlivě zvažovat
každý nás krok."

Arutha neodtrhl zrak od čehosi, co viděl jen on sám, když se ptal:
"Jak dlouho potrvá, než budeme moci odplout?"

"Nejméně tři týdny. Musíme nechat opravit trup a vyměnit dřevo na
kýlu. Záleží jen a jen na loďařích, jak dlouho se s tím budou
párat. Zima je spatná doba, vsichni obchodníci nechávají vytáhnout
své lodě na sous, aby byly na jaře připravené k vyplutí. Nicméně
první věc, kterou zítra udělám, bude, že se poptám v docích."

To by mohlo být přílis zdlouhavé. Bude-li potřeba, kup jinou."

Amos povytáhl obočí. "Máme dost peněz?"

"V mé truhle na palubě." S ponurým úsměvem přidal vysvětlení.
"Tsurané nejsou jediní, kdo míchají do války záležitosti politiky.
Pro mnoho slechticů v Krondoru a na východě je válka jen čímsi velmi
vzdáleným, něčím, co si jen těžko dokážou představit. Trvá už
téměř devět let a jediné, co viděli na vlastní oči a slyseli na
vlastní usi, byly zprávy někoho jiného.

"Ale nasi oddaní královstí kupci nám neposkytují lodě a zásoby jen
z lásky ke králi Rodricovi. Mé zlato je určeno na výdaje potřebné k
získání a přivedení krondorských vojáků do Crydee, jak na
náklady, tak i na úplatky."

"Dobrá tedy," přikývl Amos. "Ale přesto nám to zabere tak týden,
dva. Není zvykem vtrhnout do přístavu a zaplatit zlatem za první loď,
kterou vidíte. Ovsem pokud nechcete přitahovat nepříjemnou pozornost.
A hodně lodí, které jsou na prodej, nemají žádnou cenu. Chvíli to
potrvá."

"A také," vložil se do hovoru Martin: "je tady úžina."

"To je pravda," souhlasil Amos. "ačkoliv bychom vlastně mohli odplout na
sever podél pobřeží do Sarthu a tam počkat na příznivějsí
podmínky."

"Ne," odporoval Arutha. "Sarth je součástí princova panství. Jestli
má Guy v rukou Krondor, pak jeho agenti a vojáci se jistě roztahují i
v Sarthu. Nebudeme v bezpečí, dokud neopustíme Hořké moře. A v
Krondoru budeme méně nenápadní než v Sarthu. Zde jsou cizinci
běžní."

Amos se na Aruthu dlouze zadíval a pak poznamenal: "No, netvrdil bych,
že tě znám stejně dobře, jako některé muže, které jsem potkal,
ale myslím si, že je ti ledacos přednějsí, než spása vlastního
krku."

Arutha se rychle rozhlédl po hospodě. "Měli bychom raději najít
místo, kde budeme mít na řeči víc soukromí."

Amos napůl vzdychl a napůl zaúpěl a ztěžka se zvedl ze své židle.
"Plavčíkova útěcha sice není místo, kde bych se rád zdržoval, ale
nasemu účelu poslouží." Zamířil k masivnímu nálevnímu pultu a
drahnou dobu hovořil s hostinským. Obtloustlý majitel kořalny po
chvíli ukázal nahoru do schodů a Amos přikývl. Pokynul svým
společníkům, aby jej následovali, a vedl je tlačenicí v sále ke
schodisti, po němž vystoupili do patra, a pak dlouhou chodbou až k
posledním dveřím. Otevřel je a nechal oba muže vstoupit.

Za vchodem se rozkládal pokojík, jehož tvůrce patrně nikdy neslysel
slovo pohodlí. Na podlaze ležely čtyři slamníky, velká nádoba v
rohu sloužila jako toaleta a na hrubém stole stála nádoba na olej, ve
kterém plaval knot, zřejmě měla připomínat lampu. Světlo skomíralo
a napolovic utopené lněné vlákno stiplavě čadilo, poté, co Dlouhý
Luk vykřesal jiskru a zapálil je.

Amos zavřel dveře a Arutha se usklíbl. "Teď už chápu, co jsi měl na
mysli pod pojmem 'pokoje na výběr.'"

"Už jsem spal daleko hůř," odtusil Amos a uvelebil se na jedné z
matrací. "Pokud si máme uchovat svobodu, měli bychom si raději
vymyslet důvěryhodnou totožnost. Prozatím tě budeme oslovovat
Arthure. Je to dost podobné tvému vlastnímu jménu, takže by se dalo
celkem dobře vysvětlit, kdyby tě někdo zavolal tvým skutečným
jménem a ty ses otočil nebo odpověděl. Také se to bude dobře
pamatovat."

Arutha i Martin se posadili a Amos pokračoval. "Arthure - abychom si na
to zvykli - o navigaci toho nevís ani co by se za nehet veslo a Martin
jestě o něco méně. Bude nejlepsí, když se budes vydávat za syna
bezvýznamného slechtice z nějakého zapadákova. Martine, ty budes
lovec z natalské vysočiny."

"Umím docela slusně jejich jazyk."

Arutha se pousmál. "Dej mu sedý plásť a bude z něj prvotřídní
strážce. Já nemluvím ani natalsky, ani keshansky, takže budu synem
nízkého slechtice z východu, který se sem přijel podívat a
povyrazit. Málo lidí v Krondoru zná víc než polovinu východních
baronů."

"Pokud to ovsem nebude moc blízko Bas-Tyry. Se vsemi těmi černými
tabardy, kterými se to kolem jenom hemží, by bylo moc pěkné narazit
na nějakého falesného bratrance, který je Guyovým důstojníkem."