Albedo je poměr odraženého záření k množství zářeni dopadajícího na určitý povrch. Albedo má z přirozených povrchů největšf sněhová pokrývka (70 % i více). Povrch půdy nebo vegetace má 5 - 35 %, albedo vodních ploch závisí na výšce Slunce nad obzorem (roste s klesající výškou Slunce), pohybuje se od 2 % do 70 %. efektivní vyzařování zemského povrchu Je to rozdíl mezi vyzařováním zemského povrchu a zpětným zářením ovzduší, tj. vyjadřuje ztrátu tepla zemského povrchu v noci. Měří se pyrgeometry. 12.1.1. Změna teploty s nadmořskou výškou Vertikální profil teploty vzduchu závisí na řadě faktorů. Největši vliv má radiační a turbulentní výměna tepla, uvolňování tepla při kondenzaci či sublimaci vodní páry a advekční přenos tepla. Důležitým faktorem je také zeměpisná Šířka místa a roční období. Obecné průměrný pokles teploty s výškou, označovaný jako vertikální teplotní gradient má hodnotu 0,65 °C na 100 m výšky. Teplota s rostoucí nadmořskou výškou klesá a skutečná změna teploty se může od této hodnoty lišit. Pň normálním zvrstvení atmosféry je vertikální teplotní gradient kladný. Mohou nastat případy, kdy se teplota s výškou nemění a vertikální teplotní gradient = 0, hovoříme o tzv. izotermii. Pokud nabývá vertikální teplotní gradient záporných hodnot, tj. teplota se vzrůstající nadmořskou výškou stoupá, hovoříme o teplotní inverzi.

12.1.2. Teplotní inverze Teplotní inverze, jiným výrazem inverze teploty vzduchu dělíme: a) podle výšky inverzní vrstvy na přízemní - tj. inverze vázané přímo na aktivní povrch výškové - tj. inverze ve volné atmosféře

b) podle příčiny vzniku na statické a dynamické Přízemní radiační inverze Přízemní radiační inverze se vyskytují v mezní vrstvě atmosféry nad pevninou nebo zamrzlou vodní hladinou. Příčinou jejich vzniku je ochlazování aktivního povrchu vyzařování v nočních hodinách. Pro vznik těchto inverzí je typické tzv. radiační počasí, tedy jasné smírným vánkem nebo bezvětřím. Na jaře a na podzim se vyskytuji

I46