podobná naopak Třebíčsku nebo Žďársku, podobné je to i v roce
2005. Rok 2006 je jako v samotných okresech typický tím že jarem
počínaje je křivka míry nezaměstnanosti pod trendovou křivkou.
Na konci sledovaného období měla míra nezaměstnanosti podle
trendové křivky hodnotu těsně pod 7 %, opět přibližně o jeden
procentní bod vyssí než na počátku.

Obrázek 8: Zobrazení vývoje nezaměstnanosti v kraji Vysočina
pomocí trendové křivky

Hlavní vlastností jenž je z grafického vyjádření trendových
křivek (obrázky 3-8) patrná, je poměrně výrazně konvexní tvar
vyjadřující že nezaměstnanost v první polovině analyzovaného
období rostla, ve druhé polovině klesala. Dále zde byla též
dobře naznačena sezónnost, podle toho zda byla trendová křivka
nad či pod křivkou skutečného vývoje nezaměstnanosti se dal
poznat její celoroční chod. V těchto ohledech nebyly rozdíly
mezi jednotlivými okresy velké. Vrchol dosažený podle trendových
křivek v polovině období byl přibližně o 1,5 procentního bodu
nižsí než ve skutečnosti.

3. Vyrovnání vývoje klouzavými průměry

Dalsí metodou, jenž byla při analýze použita byly klouzavé
průměry (kapitola 5.6.), která stejně jako použití trendové
křivky slouží k odstranění sezónních výkyvů. Byla použita
délka klouzavé části p = 12 (počet měsíců v kalendářním
roce). Na obrázku 9 je zobrazen vývoj nezaměstnanosti podle
klouzavých průměrů v jednotlivých okresech Vysočiny.

Obrázek 9: Zobrazení vývoje míry nezaměstnanosti v jednotlivých
okresech kraje Vysočina a v kraji samotném pomocí klouzavých
průměrů (délka klouzavé části p = 12)

U Havlíčkobrodska je patrná stagnace od počátku až do zimy 2002,
poté následuje plynulý růst až do přelomu let 2003/2004, kdy je
dosaženo vrcholu na hodnotě 7,4 %. Ve druhé polovině období
nezaměstnanost klesala stejně rychle jako předtím rostla a na
konci sledovaného období (červen 2006) měla podle tohoto způsobu
vyjádření hodnotu 5,6 %, nepatrně vyssí než na jeho počátku
(červenec 2001).

Vývoj na Jihlavsku byl podobný vývoji na Havlíčkobrodsku. Rozdíl
proti předeslému okresu byl jednak na počátku období (na
Havlíčkobrodsku nezaměstnanost stagnovala, tady mírně rostla),
dále pokles ve druhé polovině období byl mírnějsí. Vrchol
křivky byl opět na přelomu let 2003 a 2004 na hodnotě 7,8 %. Na
konci sledovaného období měla nezaměstnanost hodnotu 6 %, o 0,4
procentního bodu vyssí než na počátku.

I Pelhřimovsko se vyvíjelo podobně, po počáteční
několikaměsíční stagnaci následoval poměrně strmý vzestup,
kulminace zde byla trvalého rázu v prvních dvou třetinách roku
na 2004 hodnotě 5,4 %. Poté následoval pokles, který vsak byl o
poznání mensí než vzestup. Z toho vyplývá relativně velký
rozdíl mezi hodnotami na počátku (3,4 %) a na konci (4,2 %).

Vývoj na Třebíčsku připomínal vývoj na Havlíčkobrodsku a
Jihlavsku, nezaměstnanost zde dosahovala přiměřeně vyssích
hodnot. Po počáteční stagnaci srovnatelné s Havlíčkobrodskem
či Pelhřimovskem následoval plynulý vzestup zakončený vrcholem
v prvních dvou měsících roku 2004 na hodnotě 13,8 %. Následoval
pokles který na konci období zvýsil tempo. I tak měla na konci
období nezaměstnanost hodnotu 11,6 %, což je 0,8 procentního bodu
více než na jeho počátku.

Pokud jde o okres Žďár nad Sázavou, ten se od ostatních okresů
poměrně výrazně odlisoval. Stejně jako jinde zde nezaměstnanost
na počátku období stagnovala a v první polovině období
rovnoměrně rostla. Vrchol se zde dostavil dříve než jinde (od
srpna 2003 do ledna 2004 na hodnotě 8,8 %). Až do jara 2005 pak
nezaměstnanost mírně klesala, pak následovala anomálie v podobě
mírného růstu, který vrcholil v srpnu až říjnu téhož roku na
hodnotě 8,7 %. Poté nezaměstnanost postupně poklesla až na
hodnotu 8,1 %. Ta vsak vzhledem k nerovnoměrnému poklesu ve druhé
polovině období byla o celý procentní bod vyssí než na počátku
období.

Vývoj v kraji Vysočina měl shodné parametry jako vývoj v první
čtyřech popsaných okresech. Počátek měla nezaměstnanost na
hodnotě 6,8 %, poté byla krátká stagnace, plynulý růst až na
hodnotu 8,9 % (přelom let 2003 a 2004), následoval o něco
mírnějsí pokles na hodnotu 7,4 %.

Při vyrovnání vývoje nezaměstnanosti klouzavými průměry bylo
dospěno k velmi podobným závěrům jako při vyrovnání trendovou
křivkou. Základním rysem u vsech okresů byl růst nezaměstnanosti
v první polovině analyzovaného období a pokles ve druhé
polovině. Jediný významnějsí odchylka od trendových křivek byla
zaznamenána u Žďárska kde je po poklesu od hlavního vrcholu
zaznamenán přechodný růst zakončený podružným vrcholem na
podzim roku 2005. Vrchol na přelomu let 2001-2006 dosahuje podobně
jako u trendových křivek o 1-2 procentní body (v závislosti na
míře nezaměstnanosti) nižsích hodnot než ve skutečnosti.

4. Empirické sezónní indexy

Rozdíly mezi vývojem míry nezaměstnanosti jako takovým a
prostřednictvím trendových křivek či klouzavých průměrů
dokládají existenci sezónnosti. O tomto aspektu dobře vypovídají
empirické sezónní indexy (tabulka 3), (obrázky 14-19), (vzorec