BIBLE

KRALICKÁ

Genesis 1

1 Na počátku stvořil Bůh nebe a zemi.

2 Země pak byla nesličná a pustá, a tma byla nad propastí, a Duch
Boží vznásel se nad vodami.

3 I řekl Bůh: Buď světlo! I bylo světlo.

4 A viděl Bůh světlo, že bylo dobré; i oddělil Bůh světlo od tmy.

5 A nazval Bůh světlo dnem, a tmu nazval nocí. I byl večer a bylo
jitro, den první.

6 Řekl také Bůh: Buď obloha u prostřed vod, a děl vody od vod!

7 I učinil Bůh tu oblohu, a oddělil vody, kteréž jsou pod oblohou, od
vod, kteréž jsou nad oblohou. A stalo se tak.

8 I nazval Bůh oblohu nebem. I byl večer a bylo jitro, den druhý.

9 Řekl také Bůh: Shromažďte se vody, kteréž jsou pod nebem, v
místo jedno, a ukaž se místo suché! A stalo se tak.

10 I nazval Bůh místo suché zemí, shromáždění pak vod nazval
mořem. A viděl Bůh, že to bylo dobré.

11 Potom řekl Bůh: Zploď země trávu, a bylinu vydávající símě, a
strom plodný, nesoucí ovoce podlé pokolení svého, v němž by bylo
símě jeho na zemi. A stalo se tak.

12 Nebo země vydala trávu, a bylinu nesoucí semeno podlé pokolení
svého, i strom přinásející ovoce, v němž bylo símě jeho, podlé
pokolení jeho. A viděl Bůh, že to bylo dobré.

13 I byl večer a bylo jitro, den třetí.

14 Opět řekl Bůh: Buďte světla na obloze nebeské, aby oddělovala
den od noci, a byla na znamení a rozměření časů, dnů a let.

15 A aby svítila na obloze nebeské, a osvěcovala zemi. A stalo se tak.

16 I učinil Bůh dvě světla veliká, světlo větsí, aby správu
drželo nade dnem, a světlo mensí, aby správu drželo nad nocí; též
i hvězdy.

17 A postavil je Bůh na obloze nebeské, aby osvěcovala zemi;

18 A aby správu držela nade dnem a nocí, a oddělovala světlo od tmy.
A viděl Bůh, že to bylo dobré.

19 I byl večer a bylo jitro, den čtvrtý.

20 Řekl jestě Bůh: Vydejte vody hmyz duse živé v hojnosti, a

21 I stvořil Bůh velryby veliké a vselijakou dusi živou, hýbající
se, kteroužto v hojnosti vydaly vody podlé pokolení jejich, a vseliké
ptactvo křídla mající, podlé pokolení jeho. A viděl Bůh, že to
bylo dobré.

22 I požehnal jim Bůh, řka: Ploďtež se a množte se, a naplňte vody
mořské; též ptactvo ať se rozmnožuje na zemi!

23 I byl večer a bylo jitro, den pátý.

24 Řekl též Bůh: Vydej země dusi živou, jednu každou podlé
pokolení jejího, hovada a zeměplazy, i zvěř zemskou, podlé pokolení
jejího. A stalo se tak.

25 I učinil Bůh zvěř zemskou podlé pokolení jejího, též hovada
vedlé pokolení jejich, i vseliký zeměplaz podlé pokolení jeho. A
viděl Bůh, že bylo dobré.

26 Řekl opět Bůh: Učiňme člověka k obrazu nasemu, podlé
podobenství naseho, a ať panují nad rybami mořskými, a nad ptactvem
nebeským, i nad hovady, a nade vsí zemí, i nad vselikým zeměplazem
hýbajícím se na zemi.

27 I stvořil Bůh člověka k obrazu svému, k obrazu Božímu stvořil
jej, muže a ženu stvořil je.

28 A požehnal jim Bůh, a řekl jim Bůh: Ploďtež se a rozmnožujte se,
a naplňte zemi, a podmaňte ji, a panujte nad rybami mořskými, a nad
ptactvem nebeským, i nad vselikým živočichem hýbajícím se na zemi.

29 Řekl jestě Bůh: Aj, dal jsem vám vselikou bylinu, vydávající
símě, kteráž jest na tváři vsí země, a vseliké stromoví, (na
němž jest ovoce stromu), nesoucí símě; to bude vám za pokrm.

30 Vsechněm pak živočichům zemským, i vsemu ptactvu nebeskému, a
vsemu tomu, což se hýbe na zemi, v čemž jest duse živá, vselikou
bylinu zelenou dal jsem ku pokrmu. I stalo se tak.

31 A viděl Bůh vse, což učinil, a aj, bylo velmi dobré. I byl večer
a bylo jitro, den sestý.

Genesis 2

1 A tak dokonána jsou nebesa a země, i vsecko vojsko jejich.

2 A dokonal Bůh dne sedmého dílo své, kteréž dělal; a odpočinul v
den sedmý ode vseho díla svého, kteréž byl dělal.

3 I požehnal Bůh dni sedmému a posvětil ho; nebo v něm odpočinul
Bůh ode vseho díla svého, kteréž byl stvořil, aby učiněno bylo.

4 Tiť jsou rodové nebes a země, (když stvořena jsou v den, v němž
učinil Hospodin Bůh zemi i nebe),

5 I každé chrastiny polní, dříve než byla na zemi, i vseliké byliny
polní, prvé než vzcházela; nebo jestě byl nedstil Hospodin Bůh na
zemi, aniž byl který člověk, jesto by dělal zemi.

6 A aniž pára vystupovala z země, aby svlažovala vsecken svrchek
země.

7 I učinil Hospodin Bůh člověka z prachu země, a vdechl v chřípě
jeho dchnutí života, i byl člověk v dusi živou.

8 Stípil pak byl Hospodin Bůh ráj v Eden na východ, a postavil tam
člověka, jehož byl učinil.

9 A vyvedl Hospodin Bůh z země vseliký strom na pohledění libý, a
ovoce k jídlu chutné; též strom života u prostřed ráje, i strom
vědění dobrého a zlého.

10 (A řeka vycházela z Eden, k svlažování ráje, a odtud dělila se,
a byla ve čtyři hlavní řeky.

11 Jméno jedné Píson, ta obchází vsecku zemi Hevilah, kdež jest
zlato.

12 A zlato země té jest výborné; tam jest i bdelium, a kámen onychin.

13 Jméno pak druhé řeky Gihon, ta obchází vsecku zemi Chus.

14 A jméno řeky třetí Hiddekel, kteráž teče k východní straně
Assyrské země. A řeka čtvrtá jest Eufrates).

15 Pojav tedy Hospodin Bůh člověka, postavil jej v ráji v zemi Eden,
aby jej dělal a ostříhal ho.

16 I zapověděl Hospodin Bůh člověku, řka: Z každého stromu
rajského svobodně jísti budes;

17 Ale z stromu vědění dobrého a zlého nikoli nejez; nebo v který
bys koli den z něho jedl, smrtí umřes.

18 Řekl byl také Hospodin Bůh: Není dobré člověku býti samotnému;
učiním jemu pomoc, kteráž by při něm byla.