žízní duse má, po tobě touží tělo mé, v zemi žíznivé a
vyprahlé, v níž není vody,

3 Abych tě v svatyni tvé spatřoval, a viděl sílu tvou a slávu tvou,

4 (Neboť jest lepsí milosrdenství tvé,nežli život), aby tě
chválili rtové moji,

5 A tak abych tobě dobrořečil, pokudž jsem živ, a ve jménu tvém
pozdvihoval rukou svých.

6 Jako tukem a sádlem sytila by se tu duse má, a s radostným rtů
prozpěvováním chválila by tě ústa má.

7 Jistě žeť na tě pamětliv jsem i na ložci svém, každého bdění
nočního přemýslím o tobě.

8 Nebo jsi mi býval ku pomoci, protož v stínu křídel tvých
prozpěvovati budu.

9 Přilnula duse má k tobě, pravice tvá zdržuje mne.

10 Pročež ti, kteříž hledají pádu duse mé, sami vejdou do
největsí hlubokosti země.

11 Zabijí každého z nich ostrostí meče, i budou liskám za podíl.

12 Král pak veseliti se bude v Bohu, i každý, kdož skrze něho
přisahá, chlubiti se bude; nebo ústa mluvících lež zacpána budou.

Žalmy 64

1 Přednímu z kantorů, žalm Davidův.

2 Slys, ó Bože, hlas můj, když naříkám, před hrůzou nepřítele
ostříhej života mého.

3 Skrej mne před úklady zlostníků, před zbouřením těch, kteříž
pásí nepravost,

4 Kteříž naostřili jako meč jazyk svůj, naměřili střelu svou,
řeč přehořkou.

5 Aby stříleli z skrýsí na upřímého; nenadále naň vystřelují,
aniž se koho bojí.

6 Zatvrzují se ve zlém, smlouvají se, jak by poléci mohli osídla, a
říkají: Kdo je spatří?

7 Vyhledávají snažně neslechetnosti, hyneme od ran přelstivých;
takť vnitřnost a srdce člověka hluboké jest.

8 Ale jakž Bůh vystřelí na ně prudkou střelu, poraženi budou.

9 A ku pádu je přivede vlastní jazyk jejich; vzdálí se jich každý,
kdož by je viděl.

10 I budou se báti vsickni lidé, a ohlasovati skutek Boží, a k
srozumívání dílu jeho příčinu dadí.

11 Spravedlivý pak veseliti se bude v Hospodinu, a v něm doufati,
anobrž chlubiti se budou vsickni, kteříž jsou upřímého srdce.

Žalmy 65

1 Přednímu z kantorů žalm, Davidova píseň.

2 Na tobě přestávati slusí, ó Bože, tebe na Sionu chváliti, a tu
tobě slib vyplňovati.

3 Tu k tobě modlitbu vyslýchajícímu vseliké tělo přicházeti bude.

4 Mnohé nepravosti, kteréž se zmocnily nás, a přestoupení nase ty
očistís.

5 Blahoslavený, kohož vyvolujes, a přivodís, aby obýval v síňcích
tvých. Tuť nasyceni budeme dobrým domu tvého, v svatyni chrámu
tvého.

6 Předivné věci podlé spravedlnosti nám mluvís, Bože spasení
naseho, naděje vsech končin země i moře dalekého,

7 Kterýž upevňujes hory mocí svou,silou jsa přepásán,

8 Kterýž skrocujes zvuk moře, ječení vlnobití jeho, i bouření se
národů,

9 Tak že se báti musejí obyvatelé končin zázraků tvých, kteréž
nastáváním jitra a večera k plésání přivodís.

10 Navstěvujes zemi a svlažujes ji, hojně ji obohacujes. Potok Boží
naplňován bývá vodami, i nastrojujes obilé jejich, když ji tak
spravujes.

11 Záhony její svlažujes, brázdy její snižujes, desti ji
obměkčujes, a zrostlinám jejím požehnání dávás.

12 Korunujes rok dobrotivostí svou, a slepěje tvé kropí tučností;

13 Skropují pastvistě po pustinách, tak že i pahrbkové plésáním
přepasováni bývají.

14 Přiodíny bývají roviny dobytkem, a údolí přistřína obilím,
tak že radostí prokřikují, a prozpěvují.

Žalmy 66

1 Přednímu z kantorů, píseň žalmu. Plésej Bohu vsecka země.

2 Zpívejte žalmy k slávě jména jeho, ohlasujte slávu a chválu jeho.

3 Rcete Bohu: Jak hrozný jsi v skutcích svých! Pro velikost síly tvé
lháti budou tobě nepřátelé tvoji.

4 Vsecka země skláněti se tobě a prozpěvovati bude, žalmy zpívati
bude jménu tvému. Sélah.

5 Poďte a vizte skutky Boží, jak hrozný jest v správě při synech
lidských.

6 Obrátil moře v suchost, řeku přesli nohou po suse, tuť jsme se
veselili v něm.

7 Panuje v síle své nade vsím světem, oči jeho spatřují národy,
zpurní nebudou míti zniku. Sélah.

8 Dobrořečte národové Bohu nasemu, a ohlasujte hlas chvály jeho.

9 Zachoval při životu dusi nasi, aniž dopustil, aby se poklesla noha
nase.

10 Nebo jsi nás zpruboval, ó Bože, přečistil jsi nás, tak jako
přečistěno bývá stříbro.

11 Uvedl jsi nás byl do leči, krutě jsi bedra nase ssoužil,

12 Vsadils člověka na hlavu nasi, vesli jsme byli do ohně i do vody, a
vsak jsi nás vyvedl do rozvlažení.

13 A protož vejdu do domu tvého s zápalnými obětmi, a plniti tobě
budu sliby své,

14 Kteréž vyřkli rtové moji, a vynesla ústa má, když jsem byl v
ssoužení.

15 Zápaly tučných beranů obětovati budu tobě s kaděním, volů i
kozlů nastrojím tobě. Sélah.

16 Poďte, slyste, a vypravovati budu, kteříž se koli bojíte Boha, co
jest učinil dusi mé.

17 Ústy svými k němu jsem volal, a vyvysoval jsem ho jazykem svým.

18 Bychť byl patřil k nepravosti srdcem svým, nebyl by vyslysel Pán.

19 Ale vyslyselť Bůh, a pozoroval hlasu modlitby mé.

20 Požehnaný Bůh, kterýž neodstrčil modlitby mé, a milosrdenství
svého ode mne neodjal.

Žalmy 67

1 Přednějsímu z kantorů na neginot, žalm k zpívání.

2 Bože, smiluj se nad námi, a požehnej nám, zasvěť oblíčej svůj
nad námi, Sélah,

3 Tak aby poznali na zemi cestu tvou, mezi vsemi národy spasení tvé.

4 I budou tě oslavovati národové, ó Bože, oslavovati tě budou
vsickni lidé.

5 Veseliti se a prozpěvovati budou národové; nebo ty souditi budes lidi
v pravosti, a národy spravovati budes na zemi. Sélah.

6 I budou tě oslavovati národové, ó Bože, oslavovati tě budou
vsickni lidé.

7 Země také vydá úrodu svou. Požehnání svého uděliž nám Bůh,