bezbožných rozptýlí.

4 K nouzi přivodí ruka lstivá, ruka pak pracovitých zbohacuje.

5 Kdo shromažďuje v létě, jest syn rozumný; kdož vyspává ve žni,
jest syn, kterýž hanbu činí.

6 Požehnání jest nad hlavou spravedlivého, ale ústa bezbožných
přikrývají ukrutnost.

7 Památka spravedlivého požehnaná, ale jméno bezbožných smrdí.

8 Moudré srdce přijímá přikázaní, ale blázen od rtů svých padne.

9 Kdo chodí upřímě, chodí doufanlivě; kdož pak převrací cesty
své, vyjeven bude.

10 Kdo mhourá okem, uvodí nesnáz; a kdož jest bláznivých rtů,
padne.

11 Pramen života jsou ústa spravedlivého, ale ústa bezbožných
přikrývají ukrutnost.

12 Nenávist vzbuzuje sváry, ale láska přikrývá vsecka přestoupení.

13 Ve rtech rozumného nalézá se moudrost, ale kyj na hřbetě blázna.

14 Moudří skrývají umění, úst pak blázna blízké jest setření.

15 Zboží bohatého jest město pevné jeho, ale nouze jest chudých
setření.

16 Práce spravedlivého jest k životu, nábytek pak bezbožných jest k
hříchu.

17 Stezkou života jde, kdož přijímá trestání; ale kdož pohrdá
domlouváním, bloudí.

18 Kdož přikrývá nenávist rty lživými, i kdož uvodí v lehkost,
ten blázen jest.

19 Mnohé mluvení nebývá bez hříchu, kdož pak zdržuje rty své,
opatrný jest.

20 Stříbro výborné jest jazyk spravedlivého, ale srdce bezbožných
za nic nestojí.

21 Rtové spravedlivého pasou mnohé, blázni pak pro bláznovství
umírají.

22 Požehnání Hospodinovo zbohacuje, a to beze vseho trápení.

23 Za žert jest bláznu činiti neslechetnost, ale muž rozumný
moudrosti se drží.

24 Čeho se bojí bezbožný, to přichází na něj; ale čehož
žádají spravedliví, dává Bůh.

25 Jakož pomíjí vichřice, tak nestane bezbožníka, spravedlivý pak
jest základ stálý.

26 Jako ocet zubům, a jako dým očima, tak jest lenivý těm, kteříž
jej posílají.

27 Bázeň Hospodinova přidává dnů, léta pak bezbožných ukrácena
bývají.

28 Očekávání spravedlivých jest potěsení, naděje pak bezbožných
zahyne.

29 Silou jest upřímému cesta Hospodinova, a strachem těm, kteříž
činí nepravost.

30 Spravedlivý na věky se nepohne, bezbožní pak nebudou bydliti v
zemi.

31 Ústa spravedlivého vynásejí moudrost, ale jazyk převrácený
vyťat bude.

32 Rtové spravedlivého znají, což jest Bohu libého, ústa pak
bezbožných převrácené věci.

Přísloví 11

1 Váha falesná ohavností jest Hospodinu, ale závaží pravé líbí se
jemu.

2 Za pýchou přichází zahanbení, ale při pokorných jest moudrost.

3 Sprostnost upřímých vodí je, převrácenost pak přestupníků
zatracuje je.

4 Neprospíváť bohatství v den hněvu, ale spravedlnost vytrhuje z
smrti.

5 Spravedlnost upřímého spravuje cestu jeho, ale pro bezbožnost svou
padá bezbožný.

6 Spravedlnost upřímých vytrhuje je, ale přestupníci v zlosti
zjímáni bývají.

7 Když umírá člověk bezbožný, hyne naděje, i očekávání
rekovských činů mizí.

8 Spravedlivý z úzkosti bývá vysvobozen, bezbožný pak přichází na
místo jeho.

9 Pokrytec ústy kazí bližního svého, ale spravedliví uměním
vytrženi bývají.

10 Z stěstí spravedlivých veselí se město, když pak hynou
bezbožní, bývá prozpěvování.

11 Požehnáním spravedlivých zvýseno bývá město, ústy pak
bezbožných vyvráceno.

12 Pohrdá bližním svým blázen, ale muž rozumný mlčí.

13 Utrhač toulaje se, pronásí tajnost, věrný pak člověk tají věc.

14 Kdež není dostatečné rady, padá lid, ale spomožení jest ve
množství rádců.

15 Velmi sobě skodí, kdož slibuje za cizího, jesto ten, kdož
nenávidí rukojemství, bezpečen jest.

16 Žena slechetná má čest, a ukrutní mají zboží.

17 Člověk účinný dobře činí životu svému, ale ukrutný kormoutí
tělo své.

18 Bezbožný dělá dílo falesné, ale kdož rozsívá spravedlnost, má
mzdu jistou.

19 Tak spravedlivý rozsívá k životu, a kdož následuje zlého, k
smrti své.

20 Ohavností jsou Hospodinu převrácení srdcem, ale ctného obcování
líbí se jemu.

21 Zlý, by sobě i na pomoc přivzal, neujde pomsty, símě pak
spravedlivých uchází toho.

22 Zápona zlatá na pysku svině jest žena pěkná bez rozumu.

23 Žádost spravedlivých jest toliko dobrých věcí, ale očekávání
bezbožných hněv.

24 Mnohý rozdává stědře, a vsak přibývá mu více; jiný skoupě
drží nad slusnost, ale k chudobě.

25 Člověk stědrý bývá bohatsí, a kdož svlažuje, také sám bude
zavlažen.

26 Kdo zadržuje obilí, zlořečí mu lid; ale požehnání na hlavě
toho, kdož je prodává.

27 Kdo pilně hledá dobrého, nalézá přízeň; kdož pak hledá
zlého, potká jej.

28 Kdo doufá v bohatství své, ten spadne, ale spravedliví jako
ratolest zkvetnou.

29 Kdo kormoutí dům svůj, za dědictví bude míti vítr, a blázen
sloužiti musí moudrému.

30 Ovoce spravedlivého jest strom života, a kdož vyučuje duse, jest
moudrý.

31 Aj, spravedlivému na zemi odplacováno bývá, čím více
bezbožnému a hřísníku?

Přísloví 12

1 Kdo miluje cvičení, miluje umění; kdož pak nenávidí domlouvání,
nemoudrý jest.

2 Dobrý nalézá lásku u Hospodina, ale muže neslechetného potupí
Bůh.

3 Nebývá trvánlivý člověk v bezbožnosti, kořen pak spravedlivých
nepohne se.

4 Žena statečná jest koruna muže svého, ale jako hnis v kostech jeho
ta, kteráž k hanbě přivodí.

5 Myslení spravedlivých jsou pravá, rady pak bezbožných lstivé.

6 Slova bezbožných úklady činí krvi, ústa pak spravedlivých
vytrhují je.

7 Vyvráceni bývají bezbožní tak, aby jich nebylo, ale dům