Duch a svět - Sbírka básní rozdělená do čtyř oddílů. Obsahuje
úvahy o vztahu člověka a vesmíru, o mravních otázkách, oslavuje
řeckou antiku a křesťanství.

Spartakus - Báseň o vzpouře otroků v starověkém Římě.

Selské balady - Sbírka básní s vlasteneckou a sociální tématikou.
Obsahuje sociální balady. Podává působivý obraz selských bojů
proti panskému útisku v 15.-18. století. Setkáváme se zde s postavami
Koziny a selských rebelů bojujících proti krutým feudálním pánům
Loreckému, Lomikarovi, hraběti Bredovi.

Lorecký ze Lkouse - Báseň napsaná podle skutečné události. Lorecký
byl zbit i se svými dvěma syny. Báseň obsahuje drsné naturalistické
obrazy.

Balada vánoční - Báseň o selském povstání z roku 1680. Sedláci
byli zajati a bez soudu pověseni na nejbližsích stromech.

Hrabě Breda - Báseň o jednom z největsích utiskovatelů poddaných.
Byl potrestán za své násilí.

Dramata:

Noc na Karlstejně - Veselohra založená na zápletkách vyplývajících
ze zákazu přístupu žen na hrad. Dodnes je velice populární. Je
ustanoveno, že na hrad Karlstejn nesmí vkročit žádná žena. Shodu
okolností se zde ale sejdou rovnou dvě. Jednou je Alena, neteř
purkrabího, která se vsadila s otcem. Podaří-li se jí zůstat v noci
na hradě, smí si vzít císařova karlstejnského senka Peska. Druhou
ženou je císařovna. Ta se vydala za Karlem IV., protože na něj
žárlí. Císařovna se vyzná arcibiskupovi Arnostovi. Ten jí chce
dokázat nicotnost jejích obav a postaví ji na stráž před císařovu
ložnici místo Peska. Ten má předstírat nemoc. Na zámku jsou tou
dobou na návstěvě Stěpán Bavorský, který má diplomatické
poslání a jeruzalémský král Petr, kterému se zákon
o nepřítomnosti žen nelíbí. Před císařovou ložnicí se Petr
snaží páže políbit. To se vsak brání a zlomí mu meč. Císař
vyjde ze svých komnat a pozná přestrojenou císařovnu. Arnost pak
Karlovi IV. vysvětlí, že chtěl císařovnu vyléčit ze zbytečných
obav. Teď se snaží císař se svou chotí odjet na hrad Karlík, aby
byl zákon zachován. Nemohou ale z hradu, protože oba hosté hlídají
nádvoří, aby dívku lapili. Zatím Pesek sdělí purkrabímu, že je
Alena na hradě. Purkrabí je rozlícen, zvlástě když se Pesek
dovolává jeho svědectví pro Alenina otce. Alena s Peskem jsou ve
strážnici. Císař již chce prozradit císařovninu přítomnost
hostům, ale Arnost doufá ve sťastnou náhodu. A tu mu skutečně
purkrabí s nářkem oznámí, že je na hradě jeho neteř a že byla
pážetem před císařovou ložnicí. Císařovnina čest je tak
zachráněna. Stěpán zatím narazí ve strážnici na Alenu. Ta s ním
sermuje, ale Karel zarazí boj a vytkne vévodovi, že bojuje s dívkou.
Pak na oko propoustí Peska ze služby, ale vzápětí ho pasuje na
rytíře a dává mu dům v Praze, aby se mohl oženit s Alenou.
Císařovna se mezitím převlékla a přisla, jako by na hrad zabloudila.
Karel ji hned chce doprovodit na Karlík. Oba hosté jsou tak odbyti a
Stěpán nepochodil ani se svým diplomatickým posláním.

Hippodamie - Melancholická trilogie tragédií čerpající z řecké
mytologie.

Tantalova muka - Drama.

Damoklův meč - Drama.

Překlady:

Překládal poezii i dramata z 18 světových literatur. Přeložil velkou
část stěžejních děl světové literatury. Dnes jsou jeho překlady
sice již zastaralé, ale pro svou dobu měli velký význam.

Julius Zeyer - Narodil se v Praze. Byl to básník, prozaik a dramatik.
Otec vlastnil dřevařský závod a chtěl, aby studoval techniku. Studia
nedokončil a začal studoval jazyky a literaturu, dějiny umění a
filozofii. Působil jako vychovatel v Rusku. Rád cestoval. Podnikl cesty
do Německa, Svédska, Itálie, Řecka, Turecka, Spanělska, Tunisu atd.
Ke konci života se vrátil do Prahy, kde také zemřel. Byl to hlavní
epik lumírovců. Měl kontakt se světovou literaturou, a proto měl
zálibu v cizích látkách, zejména historických. Psal verse z
exotického prostředí a neurčité doby. Jeho díla jsou často tajemná
s náboženskými prvky a obsahují barvitá líčení. Je označován za
novodobého tvůrce mýtů a legend, tzv. novoromantismus.

Epická poezie:

Vysehrad - Cyklus básní z národních dějin.

Libuse - Báseň.

Sárka - Báseň.

Vlasta - Báseň.

Karolínská epopeja - O rytířské družině Karla Velikého.

Próza:

Ondřej Černysev - Román z prostředí carského dvora 18. století.

Román o věrném přátelství Amise a Amila - Román z idealizovaného
rytířského prostředí středověké Francie. Autor v něm líčí
nezlomné přátelství dvou rytířů.

Tři legendy o krucifixu - Povídková skladba s náboženskou tématikou.
Vyprávění o osudech ukřižovaných lidí.

Jan Maria Plojhar - Vrcholný psychologický román s autobiografickými
prvky o tragickém osudu snílka.

Dům u tonoucí hvězdy - Vrcholný román. Vypráví příběh českého
medika a jeho umírajícího slovenského přítele v Paříži.

Troje paměti Víta Choráze - Autobiografická básnická novela s
četnými rysy náboženské mystiky.

Drama:

Radúz a Mahulena - Romantická lyrická pohádka podle slovenského
námětu. Později byla zhudebněna Josefem Sukem. Radúz je synem
magurského krále. Na lovu pronásleduje bílého jelena. Neví, že
patří Mahuleně, nejmladsí ze tří dcer Stojmíra, vládce sousedního
království. Když překročí hranici království, je zajat a
uvězněn. Zvlásť krutě se mu mstí královna Runa, která slepě
žárlí na Radúzovou matku Nyolu. Stojmír Nyolu miloval, ale ona dala
přednost Radúzovu otci. Naproti tomu Mahulena je dojatá princovým