| ^136 Tys do srdce mi vložil tolik snahy |
| |
| ^137 a touhy po cestě a jejím boji, |
| |
| ^138 že první úmysl zas je mi drahý. |
| |
| ^139 Nuž pojď, nás oba vůle stejná pojí - |
| |
| ^140 mým vůdcem ty jsi pane můj a mistře!" |
| |
| ^141 Tak řek' jsem. Vykročil, a na pouť svoji |
| |
| ^142 já strmou cestou s ním se vydal bystře. |
| |
|   |
+--------------------------------------------------------------+

Zpěv třetí

+-----------------------------------------------------------+
| ^  1 [34]MNOU PŘICHÁZÍ SE K SÍDLU VYHOSTĚNCŮ, |
| |
| ^  2 MNOU PŘICHÁZÍ SE DO VĚČNÉHO BOLU, |
| |
| ^  3 MNOU PŘICHÁZÍ SE V ŘÍSI ZATRACENCŮ. |
| |
| ^  4 PÁN SPRAVEDLNOST DAL MI DO ÚKOLU. |
| |
| ^  5 JSEM DÍLO, KTERÉ CHTĚLY K SVĚTA SPÁSE |
| |
| ^  6 [35]MOC BOŽÍ, MOUDROST S PRVNÍ LÁSKOU SPOLU. |
| |
| ^  7 NEBYLO PŘED MÝM VZNIKEM VĚCÍ V ČASE, |
| |
| ^  8 JEN VĚCI VĚČNÉ. JÁ TAK VĚČNÁ PRÁVĚ: |
| |
| ^  9 NADĚJE ZANECH, KDO MNOU UBÍRÁ SE! |
| |
| ^ 10 Ta slova děsná nadepsaná tmavě |
| |
| ^ 11 jsem uviděl tam na průčelí brány |
| |
| ^ 12 a řek': "To těžko srovnávám si v hlavě!" |
| |
| ^ 13 On, jemuž mnohé vědomosti dány, |
| |
| ^ 14 pravil: "Zde slusí nechat lsti i zmatků, |
| |
| ^ 15 umrtvit strach svůj a být odhodlaný! |
| |
| ^ 16 Jsme tam, kam řekl jsem, že půjdem vkrátku, |
| |
| ^ 17 bys uzřel zavrženců velkou muku, |
| |
| ^ 18 jimž rozum vzat byl, nejvyssí vsech statků." |
| |
| ^ 19 A pak svou rukou stisknuv moji ruku, |
| |
| ^ 20 s radostí na tváři mně pro potěchu, |
| |
| ^ 21 do jícnu ved' mě tajemství a hluku: |
| |
| ^ 22 Tam bylo nářku, výkřiků a vzdechů, |
| |
| ^ 23 jež nesly se do bezhvězdného vzduchu, |
| |
| ^ 24 až v slzách sotva popadal jsem dechu. |
| |
| ^ 25 Jazyky divné, řeči hrozné sluchu, |
| |
| ^ 26 divoké skřeky, rozzuřené řvaní, |
| |
| ^ 27 výskot a tleskot vsech těch bědných duchů |
| |
| ^ 28 hřmot působily, který bez ustání |
| |
| ^ 29 vzduchem, jenž bez barvy a času, krouží |
| |
| ^ 30 jak písku smrsť, již vichr žene plání. |
| |
| ^ 31 Mne také schvátil děs, jenž se tam plouží, |
| |
| ^ 32 a řek' jsem: "Mistře, jaké jsou to davy? |
| |
| ^ 33 Jaký to lid se tady mukou souží?" |
| |
| ^ 34 Tu pravil on: "Tak žalostně tu tráví |
| |
| ^ 35 trest věčný bědné duse smutných tvorů, |
| |
| ^ 36 kteří si žili bez hany a slávy. |
| |
| ^ 37 Jsou přidruženi k zbabělému sboru |
| |
| ^ 38 [36]andělů, kteří jenom sebe ctili, |
| |