farmáři jsou veterány osvobozenecké armády (černosi) vyháněni ze
svých prosperujících farem za morální podpory zvoleného presidenta
Mugabe, který vyzývá bílé obyvatelstvo k odchodu ze země.
· Jedním mezinárodním problémem se stal konflikt Indie a Pákistánu
bojujících o sporné území mezi těmito státy- jedná se o
rozdělení Kasmíru

Globalizace je proces integrace společnosti na vyssí geografické
úrovni , než tomu bylo v předcházejících etapách vývoje
společnosti . Globalizační proces je přirozený , nevyhnutelný a do
jisté míry očekávatelný . Hnacím motorem je globalizace
ekonomických aktivit , která propojuje výrobu a trhy různých zemí
prostřednictvím obchodu se zbožím a službami a pohybu kapitálu a
informací . Globalizace je otázkou teprve 2. pol. 20. stol. , kdy rozvoj
vědy a techniky přinesl člověku vedle civilizačních předností
zcela nová rizika a nebezbečí , která hrozí zánikem lidstvu , ale i
vsemu životu na Zemi . Globální problémy lidstva jsou tedy problémy
neomezující se jen na jednotlivou zemi nebo kontinent , ale jsou
celosvětové a jejich řesení je důležité pro celé lidstvo .
Globálních problémů je mnoho a jsou navzájem propojené . Obecně je
lze rozdělit do několika skupin :

Nebezpečí válečného konfliktu

V dějinách lidstva byla válka běžným prostředkem politiky ,
umožňovala prosadit ozbrojeným násilím zájmy států , národů a
společenských skupin . Armáda a zbraně byly zárukou bezpečnosti . Ve
20. stol. vsak přinásí moderní civilizace zlom ve vojenství a
výrobě zbraní . Např. některé atomové nebo jiné zbraně
hromadného ničení jsou schopny zničit moderní civilizaci a vrátit
lidstvo do jeho počátků nebo vést k likvidaci živé přírody . Věda
a technika umožňují výrobu zbraní , které je obtížné kontrolovat
. Může dojít ke zneužití zbraní hromadného ničení organizovaným
zločinem nebo teroristy . Současná ohniska napětí a konfliktů jsou
předevsím v tzv. třetím světě , ale i na Balkáně či na Kavkaze .
Jsou to předevsím země , kde nerozvinutá ekonomika a infrastruktura i
životní návyky obyvatelstva brání demokratickému vývoji . Moci se
ujímají domácí uchvatitelé , pučisté a vojáci . Obyvatelstvu
slíbí jednoduché vyřesení vsech problémů a pod náboženskou nebo
etnickou rouskou postupují násilím ve svůj prospěch . Tento proces
končí větsinou humanitární katastrofou . Největsí konflikty se
odehrávají v nových státech Afriky , v Indonésii , v Čečensku nebo
mezi Indií a Pákistánem . I přes pomoc různých vojenských a
humanitárních misí , např. OSN , se situace ve větsině míst
nelepsí .

Růst populace

Populační růst je označován za jeden z prvořadých globálních
problémů . Roku 1850 dosáhl počet obyvatel poprvé 1 mld . K
dosažení druhé stačilo jen 75 let a v roce 2000 na Zemi žilo 6 mld
lidí . Pokud bude tento enormní růst pokračovat , v roce 2030 bude
počet obyvatel tvořit 12 a v roce 2100 asi 50 mld. lidí . Tento rychlý
růst je způsoben snížením úmrtnosti , zlepsením výživy a zdrav.
péče . Největsí nárůst obyvatelstva zaznamenávají předevsím
rozvojové země v nichž doslo k rozvoji průmyslu teprve nedávno .
Kromě nárůstu populace dochází také k přesunům lidí do měst . Po
roce 2000 žije ve městech asi polovina vsech lidí . Příliv lidí do
měst je nejvýraznějsí opět v rozvojových zemích , kde města rostou
obrovským tempem , ale spojeným s nedostatkem prac. příležitostí ,
chudobou , drogami a alkoholem , kriminalitou , kulturním vykořeněním
a ztrátou identity . Mnoho lidí žije v chudinských čtvrtích , tzv.
slumech bez jakékoli infrastruktury v nepředstavitelné chudobě .
Současná rychlost růstu populace nemůže pokračovat , aniž by se
poskodil planetární ekosystém a jestě více se nesnížila životní
úroveň lidí . Populační exploze má za následek jestě větsí růst
průmyslu , rychlejsí těžbu přírodních zdrojů a nárůst
znečistění životního prostředí .

Zajistění přírodních zdrojů a energie

S růstem lidské populace a rychlostí vývoje globální ekonomiky
stoupá spotřeba vody , potravin , fosilních paliv , minerálů a
dalsích surovin . Ve větsině případů jsou jejich zdroje omezené ,
což vede k jejich nedostatku . Závažný je například nedostatek vody
a potravin . Hlad je jedním z nejhorsích globálních problémů .
Miliony lidí dnes v době vědeckotechnické revoluce trpí a umírá
hlady . Jednou z nejvíce postižených oblastí je území jižně od
Sahary , tzv. pásmo Sahelu , kde jsou některé státy zcela závislé na
potravinové pomoci ze zahraničí . Ročně umírá hladem asi 20
milionů lidí to je asi 50 000 denně .
Větsina zemského povrchu schopná kultivace již slouží k produkci
potravy . Zásoby ryb ve světových moří se rychle snižují nebo již
byly zničeny . Na vsech dostupných nalezistích ropy nebo zemního plynu
se již těží . Větsí část Země byla v rozvinutých oblastech
přetvořena v důsledku ekonomického rozvoje . Zemědělství ,
lesnictví , průmysl , bydlení , dopravní síť vážně narusují nebo
ničí přírodu . Mnoho méně rozvinutých zemí čelí vážným
sociálním a ekonomickým problémům , které přinásí nárůst
populace a potřeba financovat rozvoj infrastruktury a tak často
scházejí peníze na rozvoj . Dochází zde k tlakům na co nejrychlejsí
využití přírodních zdrojů . Nejúrodnějsí půda se využívá k
pěstování komerčních plodin na export jako je např. káva . Ve
vyspělých zemích zase zvysuje tlak na zdroje předevsím prudký růst