sachrránil," řekla bez dechu, "i kdyss nebyla tvoje zajatkyně." "No
jo," odtusil Harry a upřímně teď litoval, že vsechny tři dívky
nenechal přivázané k sose. Fleur se k němu sklonila a dvakrát ho
políbila na každou tvář (cítil, že mu celý obličej hoří a vůbec
by se nedivil, kdyby mu z usí znovu vyrazila pára). Potom řekla Ronovi:
"A ty taky, tys mu prssece pomáhal -" Jo," přitakal Ron a zřejmě
doufal v nejlepsí, "jo, trosinku -" Fleur se vrhla i na něj a políbila
ho také. Hermiona z toho byla vzteky bez sebe, to vsak už vedle nich
zaburácel kouzlem zesílený hlas Luda Fytlouna, takže vsichni vylekaně
nadskočili a davy diváků na tribunách rázem zmlkly. "Dámy a
pánové, dospěli jsme k následujícímu rozhodnutí. Murcus,
náčelnice jezerního národa, nám zevrubně vylíčila, jak vse
probíhalo dole na dně, a proto jsme se rozhodli udělit každému
sampiónovi odpovídající podíl z padesáti bodů, a to následovně...
Slečna Fleur Delacourová sice prokázala, že bublinové kouzlo ovládá
mistrně, když vsak už byla téměř u cíle, zaútočili na ni
ďasovci, a tudíž se jí nepodařilo její zajatkyni zachránit.
Dáváme jí dvacet pět bodů." Z tribun se ozval potlesk.
"Nezassloužila jsem ssi ani jeden," řekla Fleur chraplavě a zakroutila
svou nádhernou hlavou. "Pan Cedric Diggory, jenž také použil
bublinové kouzlo, se vrátil se svou zajatkyni jako první, ale povolený
limit jedné hodiny o minutu překročil." Vsichni z Mrzimoru na
tribunách nadseně zajásali a Harry si vsiml, jak Cho na Cedrika
zářivě pohlédla. "Dáváme mu tudíž čtyřicet sedm bodů." Harrymu
pokleslo srdce. Jestliže Cedric překročil povolený čas, pak on
určitě také. "Pan Viktor Krum použil neúplnou formu přeměňování,
která mu nicméně přinesla úspěch, a se svou zajatkyni se vrátil
jako druhý. Dáváme mu čtyřicet bodů." Karkarov se div neutleskal a
tvářil se povýseně. "Pan Harry Potter použil velice úspěsně
žaberník," pokračoval Pytloun. "Vrátil se jako poslední a značně
překročil povolenou hranici jedné hodiny. Náčelnice jezerních lidí
nám ovsem sdělila, že se tak dlouho zdržel jen proto, že chtěl
dostat do bezpečí vsechny zajatce, ne jenom toho svého." Ron s
Hermionou se na Harryho podívali napůl rozzlobeně, napůl soucitně.
"Větsina porotců se domnívá -"a při těch slovech Pytloun vrhl velice
osklivý pohled na Karkarova - "že tím projevil mravní sílu a
zaslouží si nejvyssí známku. Nicméně... pan Potter dostává
čtyřicet pět bodů." Harrymu poskočilo srdce - dělí se s Cedrikem o
první místo! Ron i Hermiona na něj překvapeně vytřestili oči, pak
se ale rozesmáli a spolu s ostatními diváky začali tleskat jako diví.
"A más to, Harry!" rozkřikl se Ron, aby ho v tom rámusu bylo slyset.
"Takže ses nezachoval jako hlupák - a jestě je z tebe mravný hrdina!"
Také Fleur tleskala ze vsech sil, jenom Krum se netvářil ani trochu
nadseně. Znovu se pokusil zapříst s Hermionou řeč, ta vsak přílis
tleskala Harrymu, než aby ho poslouchala. "Třetí a poslední úkol se
bude konat za soumraku dvacátého čtvrtého června," pokračoval
Pytloun. "Sampióni se dozvědí, co je čeká, přesně o měsíc dřív.
Děkuji vám vsem za podporu, kterou jste jim poskytli." A je to za námi,
řekl si v duchu užasle Harry, zatímco madame Pomfreyová už naháněla
vsechny sampióny i zajatce do houfu, aby se vrátili do hradu a
převlékli se do suchého... Mají to za sebou a zvládl to... a teď si
až do čtyřiadvacátého června nemusí s ničím dělat starosti...
Když stoupal po kamenných schodech do hradu, umínil si, že až
přístě půjde do Prasinek, koupí Dobbymu pár ponožek na každý den
v roce.

Tichoslápkův návrat

K nejpříjemnějsím dozvukům druhého úkolu patřilo, že každý
chtěl dopodrobna vědět, co se udalo na dně jezera, takže tentokrát
nebyl středem vseobecné pozornosti pouze Harry, ale doslo i na Rona.
Harry si vsiml, že Ron líčí události pokaždé trosku jinak. To, co
vykládal na počátku, se nejspís blížilo pravdě - přinejmensím se
to shodovalo s tím, co říkala Hermiona. V kabinetu profesorky
McGonagallové zaklel Brumbál vsechny zajatce do čarovného spánku,
napřed je ovsem ujistil, že jim nehrozí žádné nebezpečí a že se
probudí, jakmile budou zpátky nad hladinou. O týden později vsak už
Ron vyprávěl vzrusující příběh o tom, jak ho unesli a jak sám a
sám zápasil s padesáti po zuby ozbrojenými jezerními lidmi, kteří
ho museli zmlátit, aby se jim podrobil a dal se svázat. "Stejně jsem
ale měl v rukávu schovanou hůlku," ujisťoval Padmu Patilovou, která
se o něj od chvíle, kdy se stal středem pozornosti, zajímala o hodně
víc a dávala si záležet, aby si s ním popovídala pokaždé, když se
někde na chodbě potkali. "Mohl jsem to těm jezerním hlupákům nandat,
kdykoli by se mi zachtělo." "A co bys asi tak dělal, chrápal bys na
ně?" zeptala se Hermiona kousavě. Kdekdo si ji teď dobíral, že
právě o ni Viktor Krum v životě stojí nejvíc. Měla kvůli tomu dost
popudlivou náladu. Ron zčervenal až za usima, a od té chvíle se při
svých líčeních vrátil k začarování do spánku. S nástupem března
zavládlo méně sychravé počasí, ale jakmile vysli z hradu, krutý
vítr je slehal do rukou i tváří. Také posta chodila opožděně,
poněvadž vítr snásel sovy ze správného směru. Kalous, kterého
Harry poslal Siriusovi se zprávou, kdy přístě půjdou do Prasinek,
přiletěl v pátek při snídani a polovina peří mu trčela opačným
směrem, a sotva mu Harry sundal z nožky Siriusovu odpověď, kvapně
odletěl; vysloveně se bál, aby ho znovu neposlali ven. Siriusův dopis