T abulka I - i V ý z n a m n á d a t a v m i k r o s k o p i i b u n ě k 1655 H o o k e použil j e d n o d u c h ý mikroskop k popisu pórů v řezu k orku. Tyto póry nazval "buňky". 1674 1833 L e e u w e n h o e k ohlásil svůj objev prvoků. Bakterie poprvé uviděl o d evět let později. B r o w n zveřejnil svá mikroskopická pozorování orchidejí a jasně p opsal b u n ě č n é jádro.

1838 S c h l e i d e n a S c h w a n n navrhli b u n ě č n o u teorii s tím, že buňka s j ádrem je univerzálním stavebním k a m e n e m rostlinných a ž ivočišných tkání. 1857 Kolliker popsal mitochondrie ve svalových b u ň k á c h . 1879 F l e m m i n g velmi jasně popsal chování c h r o m o s o m ů v živočiš­ ných b u ň k á c h b ě h e m mitozy. 1881 C a j a l a další histologové vyvinuli barvicí techniky, které odkryly s trukturu nervových buněk a organizaci nervové tkáně.

1898 G o l g i při barvení buněk d u s i č n a n e m stříbrným jako první uvi­ děl a popsal G o l g i h o aparát. 1902 Boveri pozoroval chování c h r o m o s o m ů b ě h e m pohlavního roz­ množování a určil jejich vztah k dědičnosti. 1952 P a l a d e , Porter a Sjostrand vyvinuli techniky elektronové mikro­ skopie, které umožnily poprvé spatřit řadu struktur uvnitř b uňky. Při j e d n o m z prvních použití těchto technik H u x l e y uká­ zal, že svaly obsahují svazky proteinových vláken - první důkaz e xistence cytoskeletu. 1957 Robertson popsal dvojnou vrstvu b u n ě č n é membrány spatřené p oprvé v elektronovém mikroskopu.

Buňky se značně liší svým tvarem a funkcí
Z a č n ě m e velikostí. Bakteriální buňka, řekněme Lactobacilhis v k ousku sýra, je jen několik mikrometrů dlouhá. Žabí vajíčko, které je také jedi­ nou buňkou, má průměr asi jeden milimetr. K d y b y c h o m je zvětšili tak, a by Lactobacilhis byl velký jako člověk, bylo by žabí vejce velké jako o s m f otbalových hřišť. S tejným z p ů s o b e m se buňky liší ve svých tvarech a pohybech. P odívejme se na galerii buněk z obrázku 1-22. Typická nervová buňka ve v ašem mozku je e n o r m n ě protažena; vysílá elektrické signály j e m n ý m c ytoplasmatickým vláknem, které je 10 OOOkrát delší, než je tlusté, a dělí s e do stovek větví. Paramecium v k apce rybniční vody vypadá jako p onorka a je pokryté desítkami tisíc brv neboli c i l i í - v l a s ů m podobných v ýběžků, jejichž vlnivé údery pohánějí buňku vpřed za současného otá­ čení. Buňka v povrchovém p l e t i ™ rostliny je přisedlým nepohyblivým h ranolem, který kolem sebe vytváří tuhý obal z celulosy s vnějším nepro­ mokavým pláštěm z vosku. Bakterie Bdellovibrio j e torpédem ve tvaru u zenky, které je p o h á n ě n o rotujícím bičíkem připojeným k jeho zádi a f ungujícím jako vrtule. Neutrofil nebo makrofág v těle živočicha se p lazí tkáněmi jako a m é b a (měňavka), která se stále přelévá do nových t varů a pohlcuje zbytky buněk, cizí mikroorganismy a mrtvé či umírající b uňky.

J ednotnost a rozdílnost buněk