výstelky., včetně buněk imunitního systému, který je se střevní stěnou asociován. Po průchodu fragmentů DNA střevní stěnou by tyto fragmenty mohly být aktivně vychytány imunitním systémem střeva nebo mohou vstoupit do krevního oběhu. Také zde by se staly předmětem aktivity buněk imunitního systému. U pokusných hlodavců byl prokázán přenos orálně podané plazmidové DNA do imunokompetentních buněk. DNA tedy může vstupovat do buněk různých typů. Na druhé straně savčí organizmus, včetně člověka, má účinné mechanizmy, které zabraňují inkorporaci (včlenění) cizí DNA do genomu. Dosud nebyl podán důkaz o tom, že by v potravě přijatá DNA byla včleněna do savčího genomu, ačkoliv savci, včetně člověka, byli vždy vystaveni cizí, v potravě přijímané, DNA. Lze shrnout, že DNA odvozená z GMO je naprosto ekvivalentní DNA odvozené z organizmů běžně používaných pro výrobu potravin. Rizika související s konzumací DNA sice existují, ale jsou přitom nezávislá na původu DNA, protože lidský organizmus zpracovává každou DNA stejným způsobem. Pravděpodobnost přenosu a funkčního včlenění DNA, která byla přijata v potravě, do genomu střevní mikroflóry nebo lidských buněk je minimální.

63