Básnické povídky - Džaur, Lara, Korzár, Nevěsta z Abydu, Chillonský vězeň, Mazeppa. Filozofické dramatické básně - Manfřed, Kain, Sardanapal aj. Satirické básně - Vize soudu, Bronzový věk, Don Juan aj.

CHILDE HAROLDOVA POUŤ
L yrickoepický epos (čtyři zpěvy) patří k vrcholným dílům anglického a světového r omantismu. Vznikl v průběhu dvaceti let, nese četné autobiografické prvky (Harold j e stejně jako Byron potomkem starého anglického šlechtického rodu). S kladba je uvedena mottem ze Světoobčana L. Ch. Fougeret de Monbrona: „Ne­ náviděl j sem svou vlast. Avšak strasti, j ež j sem zakusil u různých národů, kde j sem ž il, mě s ní smířily..." I . Mladý šlechtic Childe Harold odchází ze své vlasti, neboť je znechucen spole­ čenskými poměry, pokryteckým chováním vyšších vrstev. Není spokojený ani s v lastním životem, ve kterém převládá nuda, lenošení atd. Na cestu si bere harfu, t klivou písní se loučí s domovem. Připluje do Portugalska, opěvuje jeho krásy, vzpo­ míná na slavné dějiny, zároveň vyjadřuje lítost nad jeho současností (obsazeno ang­ lickou armádou). Navštíví Španělsko (zmítané válkou proti Napoleonovi a partyzán­ ským bojem), všímá si podivného rysu povahy zdejšího lidu - v neděli ráno se v chrá­ mech zbožně klaní Bohu a odpoledne se kochá pohledem na surové býčí zápasy. I I. Childe Harold opouští Španělsko a putuje přes Albánii do Řecka. Nadšenou a postrofou opěvuje řeckou antickou minulost (vybájené i skutečné postavy), truchlí n ad současnou tureckou porobou této nádherné země. IH. Po Řecku navštíví hrdina bojiště u Waterloo (nazývá jej „hrobem Francie"), v B elgii Ardenský les (známý z Caesarových válek), velebí krásy Porýní a Švýcarska, u Ž enevského jezera skládá hold nádherné přírodě, nadšeně obdivuje J. J. Rousseaua. I V. Childe Harold se ocitá v Benátkách. Vzpomíná na Schillera a Shakespeara, k teří svými díly probudili jeho představy o tomto krásném místě. Na další pouti se z astaví u Petrarkova hrobu, ve Ferraře si připomíná Tassa a Ariosta, poté pokračuje p řes Apeniny do Říma. Hrdinova cesta končí na pustém pobřeží. P oslední zpěv se pokládá za nejkrásnější část eposu. J ednotlivé zpěvy obsahují velké množství fakt zeměpisného, národopisného, his­ torického i politického charakteru. V I I . a IV. zpěvu ustupují tato fakta básníkovým r eflexím, jež vycházejí z jeho zážitků a životní zkušenosti. V p ostavě Childe Harolda vytvořil Byron typ romantického hrdiny. Je záhadný, s amotářský, trpí nenaplněním milostných citů, utíká do exotických světů, cítí obrov­ ské sepětí s přírodou, nachází v ní volnost a svobodu. Obdivuje památná místa, ar­ chitektonické památky, slavné osobnosti, ale i prostý lid s jeho zvyky a tradicemi. Z j eho individualismu jej dokáže vyburcovat světská nespravedlnost, pobízí lid po­ robených národů do boje proti tyranii. C hilde Haroldova pouť je tvořena devítiveršovými tzv. „spenserovskými strofa­ m i " - schéma ababbcbcc (podle angl. renesančního básníka E. Spensera). Zařazeny j sou i písňové vložky. „ Childe" - starobylé označení šlechtice před jeho pasováním na rytíře.

39