EURIPIDES
Autor řeckých tragédií. Narodil se kolem roku 480 př. n. 1. na Salamině, žil v Athénách, zemřel roku 406 př. n. 1. v Makedonii jako host krále Archelaa. Je to spisovatel plný rozporů, projevuje se u něho pochybovačnost o správnosti dosavad­ ních názorů náboženských, mravních i společenských, typická pro sofisty, učitele filozofie zabývající se zkoumáním společenských jevů. Ve svých hrách se snaží o přesvědčivé podání psychologických pochodů, rozporných a složitých citových hnutí, lásky, žárlivosti, nenávisti, touhy po moci, šílenství. Neodrazuje ho ani hnus a hrůza. Dochází k polidštění hrdinů a opo­ vrhování božstvy - na jevišti se řeší lidské vztahy. Mění se i stavba dramatu. Stoupá důležitost prologu, je zdůrazněna úloha dialogu a potlačena role sboru. V některých dramatech řeší ne­ obvyklou zápletku pomocí „boha na stroji". Euripides věnuje pozornost povahám žen, vzniká řada velkých ženských postav. Napsal přes 90 dramat, z nichž se zachovalo přes 17 tragédií a množství zlomků. Z d íla: Tragédie - Alkestis, Médeia, Hippolytos, Andromache, Šílený Herakles, Hekabe, Trojanky, Elektra, Helena, Ifigenie na Tauridě aj.

MÉDEA
Děj dramatu čerpá ze závěru báje o Argonautech. Odehrává se v Korintu, kam u prchla Médea poté, co zradila otce, kolchidského krále Aieta, a účastnila se bratrovraždy. Tím pomohla svému muži Iasonovi ke zlatému rounu. V K orintu však Médea záhy zjistí, že ji Iason hodlá opustit a chce se oženit s dce­ rou krále Kreonta. Navíc je i s dětmi označena jako nebezpečná osoba a vykázána ze z emě. Zatouží po pomstě. Lstí vymámí na Kreontovi ještě jeden den na rozhodnutí, d o které země odejde. Iason se ji snaží přesvědčit, že vše činí pouze ve prospěch s vých dětí. Médea naoko souhlasí a pošle po synech nevěstě vzácný šat. Ten je však o trávený a zahubí ji i krále Kreonta (snažil se z dcery otrávený oděv strhat). Po vel­ kém duševním boji zabije Médea i oba syny, čímž dovrší svoji pomstu. Z jejich smrti m orálně obviňuje Iasona, nedovoluje mu ani poslední rozloučení s mrtvými. Pak u sedá s mrtvolkami dětí do dračího vozu svého děda, boha Hélia, a odlétá do Athén. E uripides podal obraz athénského společenského řádu, kde žena byla vychovává­ na k pokoře, zatímco muž měl veškerá práva a plnou svobodu. Velice dobře vystihl p sychologii zrazené ženy a podněty, které vedly k její vzpouře.

68