zdravotníků ?

V.2.2.c - postižený je v bezvědomí, nedýchá, ale tep je hmatný:

- zajistíme průchodnost dýchacích cest

- zkontrolujeme opakovaně dýchání

- zkontrolujeme tep

postop

- postiženého uložíme rovně na záda

- zakloníme hlavu a předsuneme dolní čelist

- zahájíme umělé dýchání z plic do plic frekvencí 10 až 12 krát
za minutu

- opakovaně kontrolujeme tep

- zajistíme odbornou pomoc

V.2.2.d - postižený je v bezvědomí, nedýchá a tep je hmatný:

- zahájíme nejpozději do 5 sekund resuscitaci, nejlépe ve dvou
zachráncích

postup

- postiženého uložíme vodorovně na záda

- zakloníme hlavu a předsuneme dolní čelist

- zahájíme umělé dýchání v kombinaci s nepřímou masáží srdce
do příjezdu

zdravotníků

- zajistíme okamžitě odbornou pomoc

V.4. Základní postupy při první pomoci

4.1 Uvolnění dýchacích cest a udržení jejich průchodnosti

Základní podmínkou dostatečného dýchání při vlastních
dýchacích pohybech i pro umělé dýchání je volná průchodnost
dýchacích cest.

postup

a) Postiženého položíme rovně na záda. Dvěma prsty odstraníme
viditelné překážky, hlavně volnou zubní protézu (dobře držící
můžeme ponechat), ale i jiné. Oděv kolem krku uvolníme, ale i
hrudník a pásek na břise musí být volné.

b) Dlaní na plocho položenou na čelo stlačíme setrně hlavu do
záklonu tak, aby palec a ukazovák této ruky zůstaly volné a mohli
jsme stisknout chřípí nosu z obou stran.

c) Spičkami dvou prstů druhé ruky lehce zaklesnutými pod oblouk dolní
čelisti zdvihneme dolní čelist tahem dopředu a vzhůru.

d) Máme-li k dispozici spolupracovníka, zasuneme postiženému pod
lopatky stočenou přikrývku, podusku nebo noviny tak, aby se hlava
udržovala v záklonu. Sami tím neztrácíme čas.

e) Během 5 sekund zkontrolujeme, zda jsou viditelné pohyby hrudníku,
zda nad ústy slysíme dýchací selesty a na tváři přikloněné k
ústům postiženého cítíme výdechový vzduch. Pokud nic nevidíme ani
necítíme, zahájíme umělé dýchání.

4.2 Umělé dýchání

Zásadně dáme přednost umělému dýchání z plic do plic.

Není-li možno ústa otevřít, náhradně dýcháme z plic do plic ústy
do nosu. U malých dětí dýcháme z plic do plic ústy do nosu
současně.

4.2.1 Umělé dýchání z plic do plic bez pomůcek

a) Postiženého otočíme a položíme na záda.

b) Zkontrolujeme, zda hlava je zakloněna a brada předsunuta, jak bylo
popsáno v předchozím uvolnění dýchacích cest.

c) Stiskneme měkkou část chřípí mezi ukazovákem a palcem tak, aby
se průchody neprodysně

uzavřely.

d) Umožníme mírné otevření úst a udržujeme lehké předsunutí
dolní čelisti.

e) Zhluboka se nadechneme a obemkneme svými rty těsně ústa
postiženého.

f) Plynule vdechujeme svůj vydechovaný vzduch do jeho úst tak, aby
celý umělý vdech trval přibližně 2 sekundy a současně pozorujeme,
zda se postiženému zvedá hrudník.

g) Svoji hlavu oddálíme, udržujeme stále záklon hlavy postiženého a
předsunutí jeho dolní čelisti s pootevřenými ústy a současně
pozorujeme hrudník, až zcela poklesne do předchozího výdechového
postavení.

h) Znovu se zhluboka nadechneme a celý postup opakujeme.

ch) Výsledná frekvence je 10 až 12 umělých vdechů a spontánních
výdechů za minutu.

i) U mensích dětí se zhluboka nenadechujeme, ale umělý vdech
provedeme stejně plynule, pouze objem naseho běžně nadechnutého
vzduchu, avsak rychlejsí frekvencí.

j) Po sérii 10 až 12 vdechů, tj. asi po jedné minutě, vždy
zkontrolujeme tep na krční tepně. Je-li hmatný, pokračujeme jen v
umělém dýchání.

k) Pokud resuscitovaný má občasně tendenci ke spontánnímu
nadechnutí, sladíme nás umělý dech s tímto pokusem, ale přitom
udržujeme stále frekvenci 10 až 12 vdechů za minutu.

l) Umělé vdechy působí normálně velmi malý odpor. Zvýsí-li se
odpor, zvětsíme záklon hlavy a předsunutí čelisti. Vdechujeme
plynule, každý vdech má trvat přibližně 2 sekundy, u dospělých
objem 800 až 1200 ml. Výdech trvá přibližně 2 sekundy, ale
výdechový čas není důležitý, neboť vždy počkáme na úplné
poklesnutí hrudníku a pak teprve pokračujeme dalsím vdechem.

5. Nepřímá srdeční masáž.

Je-li nehmatný tep na krční tepně, jedná se o zástavu srdečního
oběhu. Někdy mohou přetrvávat po dobu několika sekund neúčinné
poslední lapavé dechy. Nasí povinností je zahájit kombinaci umělého
dýchání s nepřímou srdeční masáží (kardiopulmonální
resuscitace - dále jen "KPR").

a) Postiženého uložíme rovně na záda na rovnou pevnou podložku
(podlahu, zem).

b) Dýchací cesty uvolníme záklonem hlavy a předsunutím dolní
čelisti.

c) Úvodem provedeme dva vdechy z plic do plic.

d) Zahájíme ihned nepřímou srdeční masáž na obnaženém hrudníku:

- ukazovákem a prostředníkem sjedeme po hrudní kosti směrem dolů a
zastavíme se v místě, kde se úhlovitě setkávají žebra obou polovin
hrudníku (dolní konec hrudní kosti)

- prostředník ponecháme na tomto místě a vedle něj položíme
ukazovák na hrudní kost. Zápěstí své druhé ruky dolním okrajem
dlaně položíme na střed hrudní kosti tak, že leží těsně vedle
ukazováku

- na zápěstí této ruky položíme dlaňovou plochu zápěstí své
druhé ruky a zaklesneme prsty obou rukou

- nakloníme se nad resuscitovaného tak, abychom s nataženými horními
končetinami v loktech kolmo proti páteři mohli stlačovat hrudní kost
do hloubky 4 až 5 cm

- po plynulém aktivním stlačení vždy tlak uvolníme, ruce vsak
necháme ležet na hrudníku - ne-zdviháme je - pokračujeme frekvencí